SK DOLNI BOJANOVICE

K dalšímu utkání jsme nastoupili na domácí půdě proti lídru naší soutěže celku Hovoran a bylo to dost výživné utkání…tedy pokud to bereme jako školu fotbalu!

Soupeř byl ve všech fotbalových dovedností lepší, samozřejmě jsme mu to ulehčili svojí naivitou a především vstupem do utkání, jako již tradičně!!!

Bohužel tři střeli na branku do 8.minuty – břevno, gól (po rohovém kopu jsme ve vápně dva na jednoho v náš prospěch, přesto absolutně volný hráč trefuje přesně k tyči), gól (trestný kop z 35 metrů končí v dolním růžku branky)

To je na 15-ti minutový „time-out „ bohužel pravidla nic takového nedovolují a proto se utkání sice opticky vyrovná (kam by se Hovorany hnali), ale nejsme vůbec nebezpeční.

 Do druhého poločasu jdeme s tím, že soupeře ještě potrápíme…

Moc se nám to nedařilo, ano hrálo se na půlce soupeře, ale těch šancí a hlavně tlak do vápna moc nebyl. Chtělo to dát kontaktní branku a myslím si, že by se obraz hry změnil. To se nám za 180 minut (i s podzimním zápasem) bohužel nepovedlo.

Konec utkání jsme dohrávali na tři obránce a soupeř nás ještě dvakrát potrestal (mohl i vícekrát) a tak utkání skončilo rozdílem třídy.

Tak a teď k té škole fotbalu, pokud bych byl nezávislý divák, tak bych byl velmi spokojený. Vidět mužstvo ve třetí třídě hrát v blocích, to byla nádhera… Jsem přesvědčen, že to lze naučit téměř každého, ale musí chodit 15 lidí na trénink (my máme průměr 7 a to ještě neustále Ti stejní) Pokud se to nezmění, tak to bude pořád stejné a u toho já být nechci!!!

Ten největší rozdíl v utkání byl v tomto (pokusím se to vysvětlit, co myslím těmi „bloky“):

Soupeř vede rychlý útok, útočník běží s míčem 30 metrů, záložníci se posunou o 45 metrů a obránci rovněž o 30 metrů. Neustále a pokaždé, jednou jedinkrát se stalo, že se někdo zadrhl a ten hráč byl okamžitě seřván trenérem, ať se vzpamatuje. To vše se stalo za stavu 3:0.

 Teď střih do našeho mužstva Laďa Blaha sprintuje s míčem 40 metrů a naši obránci udělají dva kroky, někteří záložníci tři!

Je to všechno o vytrvalosti a taktice a schopnosti reagovat na dané situace a to se musí naučit a odběhat, bez toho to nepůjde!

Hned na prvním tréninku jsem klukům řekl, že fotbal hrát neumějí, že ho pouze hrají (mají nějaké individuální schopnosti někdo lepší někdo horší), ale o fotbal se nejedná – moc mi nevěřili, tak snad teď.

Fotbal hraje 11 hráčů, a pokud nebude těch jedenáct hráčů v součinnosti, tak to doopravdy není fotbal a je vidět, že to nestačí už ani ve třetí třídě!!!

Soupeři gratuluji k výhře a k postupu…

Nám nezbývá než si nalít čistého vína a neříkat si jak jsme dobří, ale tvrdě pracovat, tedy pokud bude někdo chtít!

Zdeněk Sklenský